sobota 5. dubna 2014

Minirecenze: Julian Barnes - Flaubertův papoušek (1984)

anglické vydání knihy
Strhující spisovatelské umění. Barnes prolíná Flaubertův život nejen do flaubertologa-amatéra Geoffreyho, nýbrž i do osobnosti a života svého; k tomu všemu do životů nás všech. Nezapomíná na odkrývání smyslu literatury, psaní knih a umění vůbec. Můžeme svůj život číst na podkladu životopisu nějakého spisovatele? Ostatně, není to vlastně to, co děláme každý den - identifikace a projekce? 

Kniha klade otázky jako: Neztotožňujeme se s našimi hrdiny natolik, že je projektujeme do vlastních životů? A má to smysl? Není to jen hra na něco? Protože stejně tak jako Flaueberta Geoffrey nikdy naplno nepoznal a nepozná, my své hrdiny nepoznáme. Otázkou je, zda můžeme poznat alespoň sami sebe? Jak poznáme, který papoušek byl ten Flaubertův? A kdybychom to věděli, k čemu by to bylo? Beztak ve vztahu, v manželství, v lásce se jen připravujeme na smrt toho druhého. A pak zemřeme my sami. 

Mistrná metafikce s přesahem do našeho světa.

hodnocení: 5/5

úterý 1. dubna 2014

Recenze: Noe

"Konec světa je jen začátek"
Jméno Darrena Aronofského v filmovém průmyslu něco znamená. Režisér, který stojí za snímky jako Requiem za sen, Fontána či Černá labuť, na rok 2014 připravil zbrusu nový film. Téma drogové závislosti, životní cesty a nalezení sebe sama v baletních kruzích vystřídala tématika z úplně jiného soudku. Noe, což je název nejnovějšímu filmu Arnofského, je totiž volnou adaptací starozákonního příběhu o Noeovi. 

Volná adaptace je něco, co je třeba v souvislosti s filmem zdůraznit, protože mnohdy budete představivostí a fantaskností scénerií a některých postav docela zaskočeni. Na druhou stranu - bible nestaví na reálném podkladu, a proto není třeba, aby se filmový Noe vztahoval jen k našemu světu. A to je důvod, proč jsou boží poslové ve filmu ztvárněni jako transformeři z kamene. To je pouze jeden z příkladů, který dokazuje, že příběh je ve filmu pojat někdy velmi netradičně, mnohdy zajímavě, určitě velkolepě, ale především specifickým způsobem. To vám sednout může i nemusí.

Obsazení hlavní role Russelem Crowem byla sázka na jistotu, která až na pár scén - kdy to Russlovi věřit prostě nebudete - vyšla. Ostatní (Jennifer Connelly, Emma Watson či Anthony Hopkins) špatní nejsou, ale nic světoborného nepředvedli, zkrátka normální herecký výkon, který neurazí, ale ani nijak zvlášť nepotěší. Technicky je film na špičkové úrovni, speciální efekty, krásná prostředí a nádherná příroda. 

Noe je film, který se pohybuje na hranici kýče - jednou vás dojme lidumilným posláním, podruhé zas překvapí scénou, hereckým výkonem, který jakoby vypadl z béčkového akčňáku, nikdy ale nezklame. Je to zajímavá směsice, kterou budete milovat nebo nenávidět, obdivovat fantazii tvůrců nebo kroutit hlavou nad nesmyslnostmi, záleží jen na tom, jak k tomu přistoupíte. Jedná se totiž o klasické hollywoodské zpracování se všemi svými pozitivy i negativy. 

hodnocení: 3/5