Recenze: Vejška

V roce 2007 do českých kin vtrhl filmový hit Gympl. Tomáš Vorel byl díky úspěchu filmu katapultován mezi nejznámější režiséry u nás. O sedm let později, během kterých se režisér věnoval dalším dvěma filmům - Ulovit miliardáře a Cesta do lesa - se na stříbrná plátna dostává duchovní nástupce Gymplu, který nese výmluvný název: Vejška. 

Zatímco Gympl byl poměrně solidním zpracováním středoškolského prostředí a života mladých, Vejška na autentičnosti a sugestivnosti ztrácí - ve filmu totiž jakoby už nešlo o to zachytit svět vysokoškoláků se vším, co k němu patří, nýbrž o to šokovat a ukázat co možná nejvíce kompromitujících scén, řešící tradiční témata jako drogy, sex, alkohol, hulení a v neposlední, ale ne nejpřednější řadě také sprejování. Z hlediska technického Vejška disponuje solidní kamerou, střihem i scénářem, z filmu však stále nevymizely naprosto otravné tmavnoucí obrazovky za každou scénou a každým střihem - celé to pak působí spíše jako sled klipů než plnohodnotný snímek určený pro celovečerní promítání.

To by se ostatně dalo říct i o celém filmu - působí totiž jako jakási koláž, v níž jsou prázdná a nevysvětlená místa příběhu či motivace postav. Na druhou stranu Vejška hezky plyne a dobře se na ní dívá, zvlášť díky povedenému soundtracku Vladimira 518, nic podstatného vám však krom toho, že život nabízí spoustu tragikomických situací, nepřinese, protože jakýkoliv přesah či náznak ne-prvoplánovosti se nedostavuje. 

Mádl v roli Michala hraje skvěle, Vorel jr. však v roli Petra svým až nehereckým podáním postavy nedokáže plnohodnotně sekundovat. Josefíková je solidní herečkou a role nenasytné mrchy ji docela sedla. Vejška není špatný film, chybí mu však autentičnost Gymplu. Uvidíme, zda i bez ní dokáže Vejška plnit kina až do posledního místa. 

hodnocení: 2.5/5